Soucasti je i pekne velka horska draha, to vsechno uvnitr - to se hned tak nevidi. Chvili po vstupu ale zacinam litovat penez za listky, i kdyz nebyly nijak zvlast drahe. Krom horske drahy a autodromu tu vicemene neni nicmoc. Asi 2 dalsi michace zaludku, z cehoz na jeden jdeme, na ten druhy uz se Paty nechce :)). Ale horska draha, ta stoji za to. Jeli jsme ji snad 3x, park byl poloprazdny, takze zadne fronty, zadny boj o sedacky. Na evropske pomery trva jizda dost dlouho, rekl bych urcite pres 2 minuty, mozna ke 3. A efekt pomalu projete vyvrtky je taky zajimavej. Prujezd smyckou ma genialne nastelovanou rychlost a sjezd urcite 70 stupnu strmy je dostatecne dlouhy, aby nadzvedl mandle - rozhodne to neni nudna draha a rekl bych, ze oproti nekterym lomcovakum v evrope, kdy od startu do cile tech 40 vterin v permanentnim pretizeni vidim pomalu rozmazane, je tohle prijemna zmena. Pak blbneme asi 2x na autodromu a cca za hodinu a pul uz nas to nebavi, tak jdeme o patro niz, kde maji klasickou videohernu. Tady se za cca 60kc bavime dalsi vice nez hodinu. Pohled na mistni mladez, mlatici do automatu s presnosti stroje stroje je fakt zabava.
Pak jdeme na obed a vrhnout se na nakupy. Jelikoz nakupy jsou nuda, tak preskocim az k veceru, kdy se jdeme najist, tentokrat na trziste kolem Jin Alor - dalsi vyhlasene centrum chuti v KL. Ulice je lemovana stanky a restauracemi v prizemi oprsenych mensich domku. Musime se konecne obrnit proti nahanecum, protoze se zase nechavame zlakat a koncime asi u 3. restaurace z kraje, kde maji Thajske jidlo. Davam si nejaky kure v cerny omacce, nazev mi nic nerika ale je to celkem dobry. Paty si dava skeble.
Prochazime pak ulici az ke konci, kde u stanku s ovocem kupujeme pitayu, mangostan a rambutany.
Dalsi den nam to leti ve 12:00 z nizkonakladoveho terminalu letiste KL. Zjistuju, kudy tam a jdeme spat.
 |
| Vyloveno ze starsich fotek... |
