Prvni den rano si pujcujeme auto za 70 RM na den - dostavame modry Prtoton Savvy. Netusil jsem, ze takhle hrozna auta muzou existovat. Motorizace by se dala skousnout, ale jizdni vlastnosti jsou sileny. Samozrejme ma prazdnou nadrz, takze hned jedeme tankovat, pak balime batoh a jedeme hledat lekarnu - ja jsem solidne nachlazen z mestskych klimatizaci a paty ma natekly mandle. Po chvili bloudeni nachazime a dostavame kazdy nejaky prasky od lekarnika. Slunce ale prazi tak, ze se bez klimy v aute byt neda, takze ji poustime ale jedem s otevrenyma okynkama. To uz se da snest lip.
Jako prvni mirime na vrchol nejvyssi mistni hory, Gunung Raya. Da se serpentinama vyjet az na vrchol, kde je rozhledna v cca 900m nad morem. Zase si zvykam na jizdu vlevo a hlavne zrcatka na druhe strane. Mistni provoz je klasika asie. Male deti na motorkach, neni vyjimkou tu potkat motorku v protismeru, pravidla provozu zadna. Ty slusnejsi cekaji na cervenou... Po odboceni z hlavni silnice do snerovacek kopcema smerem na vrchol hory zacina prijemna silnice, kolem se na uzkych zelenych pruzich pasou kravy a u silnice postavaji tlupy makaku. Zastavujeme u krav, ale nejsou zvykli na lidi a tak pred nami prchaji. Krom makaku tady taky spatrujeme cerne opice s bilymi kruhy kolem oci a pusy. Zatim nevime co to je, ale jsou plache a vyfotit se mi je dari az cestou zpatky. Cestou do kopce davame autu zabrat, protoze na trojku to nejede ani omylem a misty casto ani na dvojku. Kousek pred vrcholkem stavime na vyhlidce a delame chybu, kdyz chcipame auto. Fotime vyhled na ostrov a za nami zastavuje dalsi auto se tremi turisty. V dalce na kopci nad nama chlap neco pozoruje. Je to obrovksej ptak s rozpetim kridel aspon metr a velkym zlutym zobakem, tak aspon 30 cm. Poskakuje tam chvili mezi stromy, tak ho zkousim fotit, ale je to na kompakt moc daleko. Kdyz se vznese a majestatne zakrouzi nad kopcem, stojime jako pribity, je to fakt obr. Jeste ho parkrat spatrime z rozhledny jak krouzi kolem hory, ale vyfotit se mi ho zblizka bohuzel nedari.
Kdyz chceme pokracovat nahoru, auto odmita nastartovat. Toci, ale chcipa. Parada, moznost roztlaceni zavrhuju, tem brzdam moc neverim ani s posilovacem. Oteviram kapotu, sundavam dekl.. Je tu asi 10 moznych pricin mokrymi svickami lezicimi v oleji pocinaje a zpuchrelymi hadicemi vedouci ze sani kamsi konce. Hm, prohmatavam skrtici klapku, pridrena neni, pak si vsimam napisu Renault na vylisku bloku. Aha, tak davam dekl zpatky a volam do pujcovny ze nemuzeme nastartovat. Pry at si vezmeme taxika, prijedem zpatky a ze nam dam jiny auto. Vysvetluju mu, ze si taxika brat nebudeme a ze ani nemuzeme. Jsme prazdne silnici. Na popaty to zda se chape a pry at zavolam za 5 minut. Ok, tak chvili cekam a pak mi to neda a znova to zkousim. Chytlo to napoprve. Parada, jedeme dal.
Cesta konci pod rozhlednou, vedle ktere stoji asi 3 vysilace a pod ni rekracni komplex Coconut hill. Moc hostu ale asi nemaji, bazen i lehatka pod nim jsou prazdna. Z rozhledny je paradni vyhled a nezvykle nam ho nekazi mraky. Malajsky pruvodce nam vysvetluje kam koukame, az dojdeme na stranu, odkud by mel byt vyhled az do Thajska. Kdyby tam ale nebylo zatazeno - takze precejen.
Dostavame teply caj jako soucast vstupneho na rozhlednu, takze se ohrivame ve studenem vetru a jdem zpatky. Auto opet chyta napoprve, tak uz ani nikam nevolam a dolu ridi Paty. Zastavujeme jeste pod vrcholkem na te same vyhlidce, ale obriho operence uz nepotkavame. Potkavame ale mladyho kluka v cernym Protonu, ktery byl nejspis vyslan jako zachrana. Vysvetluju mu, ze uz to jede tak se jenom smeje a otaci to.
Cestou dolu prudce stavime, protoze na dratech nad silnici vidim sedet dve cerne opice! Konecne dost blizko na vyfoceni. Chvili si nas prohlizi, ale dolu nejdou. Taky si radsi nechavame odstup, takze fotime a natacime, skoda ze jsem nestihnul zachytit jak skace na strom. Musi mit ohromnou silu v nohach.. Jedeme dal a skoro dole zastavujeme u hloucku makaku, poflakujicich se u silnice. Tam uz ale nevystupujeme, naopak zavirame okynka a pozorujem jak se jeden odvaznejsi sune vahavym krokem k nasemu autu. Zastavi se vedle dveri, sedne si, opre ruku pres koleno a dela na nas ksichty. Tak se nedame a taky se na nej chvili sklebime. Rozjizdime se dal a mirime smerem na severni plaz Tanjung Rhu. Ma patrit mezi nejhezci na ostrove.
Cestou ale zastavujeme protoze je patek a mijime mistni trziste. Parkujem na kruhovem objezdu jako vsichni ostatni :)) a jdem se podivat co maji za dobroty. Maji tu vsechno, od jidla po cinske hadry a elektroniku. Dobroty u stanku neskutecne voni, u ovoce kupujeme papayu, manga a mandarinky. K veceri si do krabicky bereme kazdy jedny nudle.
Zvlast zajimavy je ale stanek se syrovym hovezim masem. Nevim jak to delaj, ze to nemaj zeleny nebo cervavy kdyz to maj vyveseny v tom vedru na spagate a lezou jim po tom mouchy.
Pokracujeme dal na sever a protoze se stmiva, stavime u prvni plaze kde rozbalujeme deku a pri zapadu slunce vecerime. Ani jedny nudle nam ale moc nechutnaj a oboje dost pali. Ani to neni moc velka romantika, protoze najit na plazi mezi hromadami odpadku misto k rozbaleni deky da taky zabrat. Mistni jsou neskutecny prasata a takhle spinavou plaz jsem v zivote nikde nevidel. Prirodni scenerie v zalivu je paradni, ale ty hromady odpadku, to je proste peklo. Kdyz jsme si na Tiomanu rikali, ze tech par pet lahvi a rybarska lana vyplavena na plazi jsou humus, byl to proti Langkawi nedoceny raj.
Mezitim slunce zapadlo a je skoro tma, takze to balime a jedem zpatky domu.Cestou ve meste jeste stavime a prochazime mistni kramky na nejrusnejsi ulici kolem plaze Cenang.
