Byly tu stiznosti ze pisu moc vulgarne. Ani bych nerekl, je to proste panska jizda a mluvime tu jako kanaly, takze alespon budete mit autentictejsi zazitek. A ted k tomu, co se delo.
Po kratke prohlidce vesnice pokracujeme ve stejnem duchu jako vcera 4 hodinovym pochodem dal smerem k dalsi vesnici kde zije Boon. Francouzka si konecne nazula aspon kecky misto zabek, tak tempo tolik nevazne. Boon zase hazi vtipky, beha kolem nas a mele porad neco o opiu.
No opium - no power se stava heslem vypravy. Cestou nam ukazuje, jak vypada rostlina s lecivym ucinkem proti malarii, tak ji ochutnavame ale sam bych ji asi od ostatnich nerozpoznal. Rostou tu vude taky keriky se zvlastnima listama ze spousty malych jehlicek, ktere se po doteku bleskovym pohybem stahnou ke stonku. Po prichodu do dalsi vesnice jdeme jako prvni opet navstivit mistni reku, aby jsme nechcipli smrady. Voda je tu uz kalnejsi nez v rece v udoli a kolem nas se koupou buvoli. Nasledujici soucast vypravy - jizdu na slonech beru jako nutny zlo. Maloktery trek se obejde bez toho. Odpoledne posedavame a fotime kolem. Do tehle osady uz je z jineho smeru prosekana prasna cesta, takze jsou tu asi 2 auta. Elektrika ani signal na telefon tu ale taky neni takze tu lidi ziji pomerne skromne a ve stejnych drevenych chatrcich na kulech jako jsme videli vcera.
Po veceri hrajeme spolecenske hry pro dospele ve stylu kdo prohraje, pije. Vytahuju zase placatku a trestame mistni nasi domaci slivovici, ze ktery jsou uplne hotovy s hecujou se kdo se min zasklebi. Oni na oplatku prinaseji nejakou rejzovou palenku v igelitovym pytliku. Happy water prej. Silny to moc neni, tak kolem 40 voltu a chutna to trosku jako vodka. Neoslepli jsme, takze palit umeji. Po 2 kolech slivovice ji Boon ma jako z praku a ostatni moc pit nechteji protoze je to silny. Pred pulnoci se spolecnost rozpada a vsichni postupne odchazi spat. U ohne zustavame ja s Michalem, Boonem a par jeho sousedama, ktery se sem prifarili zadarmo najist a napit. Jeden z nich odbiha v totalni tme (ani mesic zrovna nesvitil, fakt jak v pytli) do strane k rece a vraci se s 2 obrovskyma cikadama, nejvetsi co jsem kdy videl. Nevim jak je ulovil jen podle zvuku, ale asi to nedelal prvne.. Cekame jestli nam je chce usmazit nebo ukazat. Nastesti jen ukazat, maj snad 10cm, na ty jsem zrovna chut nemel. Po chvili se k nam jeste znovu pridavaji holky Mara s Minou, takze konverzujem, pak s Marou vymyslim akordy na song od Santany. Davame na kytaru za doprovodu nocni dzungle, romantik by urcite uronil slzu - holka zpiva jako buh. Nakonec ale i holky odpadaji a zustavame jen my dva s Boonem. Vecer zakoncujeme filosofickou debatou o hvezdach na obloze, jejich neskutecne svobode a o koralce.
Usinam jako spalek a rano se budim kolem 6 hodiny s mensi opici na zadech, tak ji jdu fofrem shodit do studene reky. Ostatni vylezaji jak mrtvoly asi za hodinu a pul, nevim kde beru tolik energie. Asi ten jejich vybornej domaci caj, co jim tu porad piju z bambusovych hrnecku. Smrdi jako vajgly ale chutna skvele a pry dava energii. Dole u reky uz na nas cekaji asi 6m dlouhe vory z bambusu svazanych rakosem. Po snidani se rozdelujem na 2 skupiny a nastupujeme. My jedeme s holkama a Boonem. Francouzskou armadu na druhem jisti jeho bracha. Delam fatalni chybu a zapominam se namazat. Mazani z vecera nepomaha a uz po hodine plavby citim, ze vecer bude zle.
Taky ze jo, spalil jsem si narty do fialova, to se jentak nevidi. Plavba probiha tak, ze holky sedej na zadku a my se odpichujem o dno bambusovejma tycema. Chvilema voda stoji a vor ma pekelnej odpor, takze je to posilovna v krasnych 39 stupnich. Pereje v nekterych mistech ale odhaduju min na dvojku a to je na voru fakt sranda. Asi na 3 divocejsi sjezdy holky vysazujeme a sjizdime to uspesne sami. Voda je dost nizko takze i nekolikrat vyprostujeme nase plavidlo z kamenu. Cestou stavime u osady u reky, kde si z projizdejicich turistu udelali mensi byznys a prodavaji tam vodu a cetky. Ze strane naproti se s velkym hlukem v hromadach listi vali do reky 2 kobry, asi 2m dlouhe. Vrham se do vody a jdu doprostred reky je odfotit. Drzim si bezpecnej odstup ale pruvodci je stejne zahani kamenama.
Za zastavkou narazime na cerstve spadly strom pres reku, pod ktery nam to nevychazi protoze vepredu mame svazanou trojnozku z bambusu a na ni navesene batohy. Odsekavame vrchni cast trojnozky ale stejne to nevychazi. Genialnim trikem (ktery ostatni nenapadl a rozsekali si stojanek narazem do stromu) potapime nasi vahou lod v predni casti a proplouvame. Vice nez 4 hodinach dorazime do dalsi vesnice, kde sesedame a po jidle nasedame zase na korby(tentokrat pro nas prijela 2 auta) a vyrazime ma dlouhou cestu zpet smerem Chiang Mai.
Taky ze jo, spalil jsem si narty do fialova, to se jentak nevidi. Plavba probiha tak, ze holky sedej na zadku a my se odpichujem o dno bambusovejma tycema. Chvilema voda stoji a vor ma pekelnej odpor, takze je to posilovna v krasnych 39 stupnich. Pereje v nekterych mistech ale odhaduju min na dvojku a to je na voru fakt sranda. Asi na 3 divocejsi sjezdy holky vysazujeme a sjizdime to uspesne sami. Voda je dost nizko takze i nekolikrat vyprostujeme nase plavidlo z kamenu. Cestou stavime u osady u reky, kde si z projizdejicich turistu udelali mensi byznys a prodavaji tam vodu a cetky. Ze strane naproti se s velkym hlukem v hromadach listi vali do reky 2 kobry, asi 2m dlouhe. Vrham se do vody a jdu doprostred reky je odfotit. Drzim si bezpecnej odstup ale pruvodci je stejne zahani kamenama.
Za zastavkou narazime na cerstve spadly strom pres reku, pod ktery nam to nevychazi protoze vepredu mame svazanou trojnozku z bambusu a na ni navesene batohy. Odsekavame vrchni cast trojnozky ale stejne to nevychazi. Genialnim trikem (ktery ostatni nenapadl a rozsekali si stojanek narazem do stromu) potapime nasi vahou lod v predni casti a proplouvame. Vice nez 4 hodinach dorazime do dalsi vesnice, kde sesedame a po jidle nasedame zase na korby(tentokrat pro nas prijela 2 auta) a vyrazime ma dlouhou cestu zpet smerem Chiang Mai.
Jsou 2 dny pred zacatkem 3dennich oslav Songkran - Thajskeho noveho roku. Oslavy spocivaji v tom, ze se tu vsichni lidi tyden v kuse polevaji navzajem kyblema vody do zblbnuti a maji z toho desnou radost (krom toho ze u toho chlastaj jako vsude jinde). Na korbe pickupu projizdime vesnicema podel cesty jako prasata na porazku a schytavame neskutecny sprchy. Kolem cesty stoji skupinky lidi s hadicema, pripadne sudama s vodou a po kyblech to na nas lejou. Jsme durch nacucany vodou a ja beru nuz a vrtam diru do lahve s vodou. Vendeta. Vyklanim se z korby a kropim je zpatky. Bohuzel tim padem dostavam primy zasahy do obliceje a nas hodnej ridic jeste u nekterych mist pribrzdi aby nas stihli obehnout a nakrmit nas z obou stran. Taky mu to po zastaveni nalezite oplacim a za potlesku ostatnich ho kropim z lahve. Takhle pokracujeme skoro az do mesta a nechavame se vysadit u hotelu, kde od vcera bydli zbytek nasi party. Kluci byli posledni 3 dny namisto dzungle v chramovem meste Ayutaya a prochazeli pamatky.
Na hotelu davame prvni poradnou sprchu po 3 dnech a vyrazime se najist do mesta na nocni trhy. Tam po jidle u stanku s palacinkama potkavame nasi znamou dvojici Mara/Mina. Bereme je s nama do baru a probirame plany. Holky dalsi den odjizdeji vecer busem do Bangkoku ale pridavaji se k nam na motovylet kolem mesta na vodopady v narodnich parcich. Domlouvame kdy je vyzvednem a balime to kolem jedne rano.
Zaverem k treku: chteli jsme vic survival, nejlepe sami s pruvodcem a jit dal od civilizace. Tohle byl sice takovej pochod pro slecinky ale i tak to stalo za to. Priroda je tu nadherna.
Zaverem k treku: chteli jsme vic survival, nejlepe sami s pruvodcem a jit dal od civilizace. Tohle byl sice takovej pochod pro slecinky ale i tak to stalo za to. Priroda je tu nadherna.
