Cesta na jih

Posledni vecer jsme spali v hostelu primo v centru Chiang Mai a rano po snidani sedame do taxiku na letiste.  Tam nasedame na letadlo smer Bangkok, kde po 4 hodinach na letisti prestupujeme na dalsi smerem na Surat Thani. Situaci trochu komplikuje muj uz klasickej test letistni security, kdy si pri odletu z ChM zapominam kudlu v prirucnim zavazadle. Debil. Odhaluje ji rentgen a k memu prekvapeni o ni neprijdu jako vloni, nybrz mi bude zabavena a zaslana se zavazadly k vyzvednuti na letiste v Bangkoku. Jelikoz lety nejsou navazujici, davam ji pri prestupu do batohu na odbaveni. Sezona konci a tak cestujeme jako jedni z mala bilych. Ostatni jsou mistni, mnichove co urcite pasujou koks protoze je nekontrolujou a par dedku s mladyma thajkama. Dobrej duchod rikame si, nez potkame jednoho co si vede holku s bubnem tak ve 4. mesici.. Konstatujem, ze ten je pekne v prdeli.

Po priletu do Surat Thani, coz je vetsi mesto ve vnitrozemi jizniho Thajska, domlouvame z nejakych nepochopitelnych duvodu odvoz z letiste do mesta na misto taxikem s mistnim securitakem, co mu zrovna konci sichta. Ma Toyutu Hilux s otevrenou korbou, takze 2 sedaj dovnitr a tri s baglama dozadu na korbu. Nicmoc pocit kdyz to rozjede na kilo takze se krcim v zakrytu kabiny. Aspon se citime zase jako Thajci - takhle se tu jezdi bezne. V souctu uz ridime jako thajci (asi bych se klidil ze silnic az se vratime), jezdime jako thajci, jsme uz tak spaleny ze jsme dokonce cernejsi nez thajci, valcime s vodnima pistolkama jako thajci (nebo jako maly deti?)... no proste uz zapadame.
Po vysadku na miste bereme druhe ubytovani na ktere narazime. Velky hotel ale vychazi levne, maji velky pokoj pro 5. Divnej pikolik mi furt nabizi masaze a v nestrezene chvilce me pohladi po ruce. Sakra, hbite prcham z jeho dosahu a varuju ostatni. Prave si zpecetil vysi zpropitnyho.
Po sprse si jdem koupit ke stanku neco k jidlu. Jsme na okraji mesta takze anglicky tu skoro neumi..spis vubec ale domlouvame se. Narozdil od restaurace na letisti v Bangkoku (tam ani yes/no nekapirovali). Tady nam to neprijde nijak divny.

Brzo rano se balime a razime najit bus smerem do pristavu na pobrezi, odkud nam jede lod na ostrov Koh Phangan. Po par metrech na nas troubi a pokrikuje ridic ze zmalovaneho mestskeho linkoveho autobusu. Linkace tu nemaji jizdni rady a ani pravidelne zastavky. Maji ridice a slecnu pruvodci, na palubni desce 3x tolik porcelanovych buddhu nez bezne osobaky, nad sklem velke domaci nastenne hodiny a misto zpetneho zrcatka ma ridic nad hlavou pridratovane vetsi nastenne zrcadlo s ozdobnym drevenym ramem. Rikame slecne pruvodci jmeno pristavu a k nasemu prekvapeni nas nabira. Do pristavu je to z mesta dobrych 70km takze moc nechapem proc nas bere mestskej bus.. Neresime, nastupujem a vsichni si nas prohlizi jak kdyby nikdy nevideli bilyho. Spis ale jeste nevideli takovou partu blbecku. Vysazuje nas asi po 10 minutach nekde v centru mesta a pokrikuje neco na chlapka na ulici. Aha, cestovka. Dobrej tah. Jdem se zeptat na ceny a jde to, i s dopravou do pristavu 600 thb. Kupujem listky a nasedame do male ,,,jakomultikary'' co ma na korbe dve lavice a strisku. Fajn, vitr ve vlasech, ani moc nejede jako prase na mistni pomery.. V pristavu nasedame na trajekt a 2,5 hodiny se houpeme po vode smerem k ostrovu.. Po prijezdu jdem na obed a nasledne chytnout taxika smerem na plaz, kde chceme bydlet. Smlouvame to asi na tretinu co nastrelil, sedame na korbu a vyrazime. Tenhle uz jede jako prase a to dost. Cesta podel pobrezi je plna ostrych zatacek, horizontu a kombinaci obojiho.
/Ze se tu jezdi v protismeru do zatacek me nevyvadi z miry uz z predchozi navstevy asie. O to min po tom, co jsem si na motorce musel zacit davat pozor na 3 proudovem rychlostnim tahu na motorky (klidne i za tmy bez svetel), jedouci mi vstrict v protismeru v krajnim levem pruhu./
Tenhle se ale ani nijak zvlast neobtezuje s troubenim a vsadim se, ze do nekolika zatacek jsme museli jet po 2 kolech. Po 20 minutach jsme na miste a zbytek odpoledne nicmoc nedelame. Jdem si koupit snorchly a zkusit prozkoumat dno u nasi plaze. U brehu je spoustu koralu. Mrtvych, ostrych samozrejme. Rozrezavam si nohu asi po prvnich 5 metrech o prvni koral, potom jeste koleno o 100m dal pri plavani, protoze je odliv a voda je nizko. Po vtupu do vody se shodujem, ze vzduch ma 35 stupnu, voda tesne u brehu tak 40 a o kousek dal uz jen tak 33 stupnu. Po cca 200 metrech od brehu zacina byt videt neco malo zajimaveho a i par vetsich ryb se kolem prohani. Jinak ale Haad Salad neni plaz urcena pro snorchl. Kdyz uz mam chodidla i ruce dostatecne rozbite o koraly na vstupu do more, objevujem o par metru stranou cisty piscity pas. Aspon cesta z vody je bez urazu. Vecer jdeme najit bar, ve kterem se nam bude nasledujicich 5 dni nejvic libit a davame jedno pivo. Koncime asi ve 3 rano.