Po prijezdu do Kanchanaburi mirime rovnou taxikem do naseho guesthousu, kde berem pokoj, skladame batohy a rovnou pred guesthousem pujcujeme na 24 hodin motorky. Guesthouse Jolly Frog doporucuju. Levnej, uroven nadprumerneho asijskeho hostelu a nadherne okoli. Kolem poledne uz jsme zase v sedle a vyrazime na posledni trip tehle vypravy.
Jedeme smerem do narodniho parku Erawan a severni cast Tenasserimskeho pohori, ktere se tahne dolu na jih az do Malajsie, kde lezi jeho nejvyssi hora. Prvni zastavka je jasna - Michal musi videt Tiger temple, coz je zarizeni, kde zdimou prachy z turistu za to, ze se muzou pomazlit s udajne ochocenym tygrem. Ja celou dobu tvrdim, ze jsou zfetovany a odmitam vlezt dovnitr a jeste to tyrani podporovat. No, tyrani.. co by za to spousta lidi dalo, mit celej zivot drogy a zadarmo. Michal po navratu z chramu potvrzuje ze jsou doslova sjety a sotva mzouraj. To bychom meli.
Pokracujeme dal smerem Erawan, ale po nekolika odbockach a par km krajinou bez zive duse zacinaj nase ukazatele nadrze nebezpecne atakovat cervenou zonu. Mijime jen par lidi na poli, co pestujou opet nam nezname veci. Kdyz uz to vypada, ze jsme fakt v koncich, objevujeme u silnice chatrc - auto/moto opravnu, kde nam 10 leta holka co umi par slov anglicky nakonec prodava par lahvi od rumu plnych benzinu. Berem plnou a jedeme dal. Krajina je nadherna, kopce a scenerie kolem jsou podobne dechberouci jako na severu. Zase jsme par km od hranic s Barmou.
Mijime znacku "pozor sloni" a nasledne i sloni farmu, kde zastavujem a fotime docela giganticky kousky s obrovskymi kly. Cesta k Erawanu je dlouha a kdyz tesne pred patou dorazime na misto, zjistujeme ze nad 3. stupen vodopadu ze 7 uz nepousteji protoze zaviraji. Aspon prvni 3 jsme ale videli a otacime to smerem k jeskyni o par kilometru vys v horach. Cesta tam otevira jeste uchvatnejsi pohledy do zatopeneho udoli jedne z nejvetsich prehrad a vodnich elektraren v Thajsku. U jeskyne ale necekane zjistujeme, ze uz maji zavreno a dal jit nemuzem. Rezignujeme a proste jen krouzime kolem po klikatych silinich a fotime okoli, ktere samo o sobe stoji za to videt.
Mraky zacinaji cernat a okoli se zatahuje. Vidime, jak nad udolim prsi, ale my chytame jen par kapek co k nam fouknul vitr. Rikame si, ze nakonec ani nezmoknem.
Na jidlo stavime u fungl novy babmusovy chatrce, kde sefuje zenska co umi perfektne anglicky, takze nam vypravi jak dcera jeji kolegyne skoncila druha na miss Thajska 2012 a jak pracovala na Koh Lante v nejakym hotelu a ted si otevrela vlastni bistro. V pozadi nejspis jeji matka sklada nejaky ctverecky z babanovych listu. Na dotaz co dela dostavam sokujici odpoved - sklada bananove listy. Jo tak, clovek si lame hlavu co vyrabi a oni proste jen skladaj ctverecky... Dole nam ukazuje bojove kohouty a srovnava kolik stoji oproti normalnim kuratum na polivku. (100THB vs 1-2000THB). Taky nas varuje, ze se zatahuje a bude fakt moc prset, at jedeme opatrne. Odporujem ze dest uz jsme objeli a az do mesta ocekavame suchou stopu.
Ne. Necelych 10 km po tom, co jsme sjeli z kopcu se zatahuje a blyska pred nama i za nama. Uz je tma jak v pytli a neni kam zdrhnout tak drzime tempo a jedeme. Zacina prset, jsme cely mokry ale jedem. Zacina prset vic - ubiram, voda zacina lezet na silnici. Zacina prset tak, ze me zacinaj slusne stipat kapky co chytam do obliceje. Tak, ze to boli... Sezona monzunu prave zacala, nemohli jsme si vybtrat lepsi prilezitost pro jeji privitani. Dest zesiluje a my postupne porad zpomalujeme. Kdyz uz nemuzeme jet ani 20 km/h, protoze proste nevidime na cestu a kolem nas litaji vetve ze stromu, nachazime ukryt v chatce u silnice, kde se sviti a je tam jakysi pristresek - nejspis na auto. Pri uhybani ze silnice zapadavam dost hluboko do bahna s celou motorkou. Ale vic mokrej bejt nemuzu, takze me to z klidu nevyvadi. Zkusene po par minutach vyprostuju skutr z bahna a ukryvam se pod pristresek. Pan domaci zatim beha kolem domu s motykou a smeruje ty neskutecny kvanta vody tak, aby mu nepodemlely barak nebo terasu.
Pridavaj se k nam dva mlady thajci na motorce, co uz taky dal nemohli. Rikame si, ze nejsme jediny babovky co neumi jezdit v monzunu. Chvili na to se nejspis syn pana domaciho objevuje na dvore s obrovskou rucni svitilnou a sitkou na motyly v ruce. Nakopava motorku, ktera nesviti ( proc taky, vzdyt ma v ruce baterku zejo..) a s baterkou v jedne ruce, riditkama v druhe a sitkou pres rameno vyrazi cosi lovit do toho pekla venku. K nasemu udivu se po par desitkach minut vraci zivej.
Po necele hodine dest ustava a my vyrazime na cestu. Jsme promoceny a je nam silena zima. Zbyvajicich 30km do mesta se klepeme jako Ozzy po vecirku, ale po prijezdu jsme jako lusknutim prstu skoro suchy a a vedro a pradelna je zpatky. Zase je prijemne a jdeme si nacpat bricha na mistni trh. Po prijezdu na hostel stihame akorat jedno pivo nez zavrou bar, takze ho popijime na zahrade v lehatku a pozorujem holku na srot, co se mota smerem dolu k rece na molo. Moc ji nevenujem pozornost a docela zmozeny jdem spat kolem pulnoci.
Rano vstavame brzo, protoze si chceme jeste prohlednout slavny zeleznicni most pres reku Kwai. Vyznamne bojiste mistnich dejin 2. svetove valky. Holka na srot ze vcera lezi u reky na molu a chrape jako zabita. Rikame si, ze tam vcera mohla klidne sletet a nikdo by ji asi nenasel.. Po snidani razime k mostu a objizdime jeste par chramu okolo. Potom jedem hledat mistni autobusak a protoze jsme vcera nedavali pozor, kudy nas taxik veze do hotelu, ztracime se. Ptam se policajta kudy tudy, ale neumi anglicky. Naznacuju mu autobusak pantomimicky a posila nas nejakym smerem. Kdyz kilometr nic neni, ptame se kolem postavajicich a posilaji nas presne opacne. Asi budu muset nacvicit autobusak pantomimicky trochu lip.
Na nadrazi zjistujeme cas odjezdu a jedeme vratit motorky. Rychlej check out a chlapik od pujcovny nam nabizi ze nas sveze na nadrazi. Smlouvame cenu, nasedame do pofiderni sajd kary co ma prisroubovanou k motorce a zivi vystupujeme na nadrazi.
Tam kupuju asi treti zarucene znackovy brejle za 100THB, ktery zase za tyden nekde ztratim nebo rozsednu. Chcem si koupit na cestu hroznove vino, ale chteji asi 250TB za kilo - to je viz nez 2x tolik co u nas.. Asi to tu maj jako exoticky ovoce, tak kupujeme za par korun mango a maso na spejli. Cestou zpatky do Bangkoku stridave dopisuju denik a pospavam.
Po prijezdu davame sraz s klukama v centru, jdeme na kachnu s rejzi a pak do hotelu vyzvednout batohy z uschovny. Prebalujeme posledni veci pred cestou na letiste a kolem pate vyrazime nadzemkou na letiste smerem zpet. Vsechno konci a me se v noci na dnesek ze nepochopitelnych duvodu zdalo, ze se tesim domu. Asi udel workoholiku...
