Panama city a presun na vychod do Darienu

Z letiste v Paname bereme po kratke uvaze tago za 25$ primo do mesta k hotelu. Pension America vypada jako prvotridni hodinac a nachazi se na Av Justo Arosemena priblizne na rozhrani chude ctvrti a moderni metropole plne desitek sklenenych mrakodrapu.

 Sidli tady bankovni ustavy a stovky firem, vydelavajici uz presne 100 let na nejvetsim lidskem pocinu  vsech dob - Panamskem pruplavu, spojujici svou delkou cca 80km vody Atlantiku a Pacifiku. Na velikost jeho zdymadel a uzaverek 33,5x305m se vyrabi lode po celem svete a v roce 2015 ma byt dokonceno nejvetsi rozsireni kanalu od dob jeho vzniku.

Prvni vecer stihame akorat projit nejblizsi kus mesta a moderni promenadu podel pacifickeho pobrezi. Plaz tu ale necekejte. Tvori ji nasypy z obrovskych betonovych kostek , lemovane ukazkovym anglickym travnikem s palmami a asfaltovou bezeckou a bruslarskou drahou. Ta je mistnimi v podvecernim chladivem vanku z obou pobrezi hojne vyuzivana. Mesto samotne se ale zda byt po setmeni mrtva zona, kde i v ulici plne baru a restauraci nizsi tridy vladne poklidna a ospala atmosfera, kterou nasava jen par lidi.

My se rozhodli nasavat taky a davame si mistni piva neotrele znacky "Panama" a kureci quesadilas. Piva jsou trochu sladsi klasicke plzenske lezaky a nemusel by se za ne stydet nejeden evropsky pivovar. Jazykova bariera se ukazuje byt resitelny problem v hlavnim meste. Zaklady anglictiny umi dost lidi. Horsi jsou nase zaklady Spanelstiny. Zjistujeme, ze jsou vice nez tristni.
Vsude ale delame, ze perfektne rozumime,na kazdou smrst cizich skov uznale pokyvujeme a odpovidame anglicko-spanelsky.
Cesta a jetlag na nas dolehaji a tak se uderem 22 hodiny presouvame prazdnymi a relativne temnymi ulicemi Panama City zpet na hotel.

Druhy den se probouzim v 5:30 a uz nezaberu. Napada me, ze bych si mel napred prosvistet nektera slovicka a do osmi trapim nevyspaly mozek ucenim spanelstiny.
Kolem devate vracime klice a po snidani u kureciho bistra naproti berem za 6$ taxi na centralni Albrooks bus terminal s cilem La Palma/Darien. Odtud startuji vnitrozemni letecke i autobusove spoje do zbytku Panamy.

Provincie Darien je jedinym mistem na americkem kontinentu, kde je asi na 200km prerusena slavna Interamericana - silnice c. 1, tahnouci se od Aljasky az do Patagonie. Tato neprujezdna cast je znama pod nazvem Darien Gap a presuny mezi centralni a jizni amerikou se tak praktikuji pres more mezi Puerto Obaldia v Paname a Capurgana v Kolumbii.
Oblast Darienu se v 17. Stoleti pokusili nekolikrat neuspesne kolonizovat Spanele i Skotove. Zbyly tu po nich jen zaklady vesnic, ktere si vzala zpet dzungle. Diky tomu je vychodni cast Darienu dodnes jednou z nejdivocejsich oblasti na svete, misty rozmanitejsi nez Amazonie, a zijou tu stale puvodni kmeny a osady, pricemz spousta z nich je jen velmi malo dotcena zapadni civilizaci. Mistni kmeny Embera a Wounaan byly behem americke okupace Panamy dokonce vyhledavany americkym namornictvem kvuli jejich znalostem preziti v techto tezkych podminkach.

Dalsim faktorem vysoke prezervace mistnich kultur je pomerne malo rozvinuta turistika. Ta je diky odlehlosti a naproste nezmapovanosti terenu jednak ukrutne draha ( ceny pruvodcu cca 1000$ na osobu a ceny paliva). A jednak v nekterych castich provincie pomerne hodne nebezpecna. V oblasti Darienu tesne sousedici s Kolumbijskymi hranicemi se pohybuji karavany paseraku drog z Kolumbie, skupiny ilegalnich tezaru zlata a v neposledni rade i zbytky Kolumbijskych guerillas.
V neposledni rade je zde vysoke riziko prenosu malarie, zlute zimnice a horecky dengue.

Diky tomu vsemu nabizi darien oblast temer 6000km^2 panenske prirody, nedotcene po miliony let. Zije tu dosud objevenych 940 druhu ptaku, 125 endemickych druhu zvirat a roste pres 10000 druhu rostlin. Mistni fauna zahrnuje vsechna jedovata stvoreni, co si jen jde predstavit - hady, pavouky, zaby, skorpiony... Je domovem nejdesivejsich mravencu na svete - tzv. Bullet Ant je asi 1,5cm velky a jeho kousnuti je nejbolestivejsi zalezitost, co dokaze zpusobit jakekoliv zvire na svete. Nesnesitelna bolest pretrvava az 24h po zasahu a podle praktickych zkusenosti nejde v tu dobu delat nic jineho nez kricet bolesti a svijet se v krecich. Podobne bolestive je kousnuti od obri vosy velikosti dlane, prezdivane Tarantula Wasp. Ta se zivi lovem obrich pavouku, ovsem bolest z jejiho kousnuti ustupuje uz po 3-4 hodinach.
Za mene desive obyvatele mistniho pralesa se daji povazovat pumy, jaguari, krokodyli, obrovsti harpy eagles, kapibary a spoustu dalsiho

Zpatky v Paname na nadrazi u prepazky perfektni spanelstinou kupujeme listky do mesta Meteti ale zasekneme se o 100 metru dal u turniketu na nastupiste. Ty jsou na karty a my mame jen papir s razitkem. Perfektni spanelstinou se ale nechame odgestikulovat k dalsimu okenku, kde prodavaji karty a uspesne se nechavame navest na spravny autobus.

Cesta probiha v poklidu. Na kazde druhe zastavce cekame dobu nez mistni prodavaci ovoce a zlatejch hodinek projdou autobus a vyridi si ksefty. Cca po 4 hodinach mam pocit, ze uz bychom se meli blizit a jdu se perfektni spanelstinou zeptat ridice jak daleko to mame do Meteti. Usklibne se, mavne rukou pred sebe a doda neco na co je i moje spanelstina kratka. Pochopil jsem ale, ze jeste daleko, tak usedam a pozoruju ubihajici krajinu. Jsme v obdobi vrcholneho sucha, sezona destu ma zacit priblizne za tyden. Krajina je z velke casti vyprahla, vykacena a doutnajici zem. Pach doutnajiciho dreva se vznasi ve vzduchu.
Jeste pred 50 lety bylo 75% uzemi Panamy pokryto lesy.  Dnes je to neco kolem 40% a zbyvajici casti jsou povetsinou chranene oblasti. Nicmene system dohledu nad narodnimi parky je nedostatecny a tak se vesele kaci vsude, vcetne Darienu. Proti nam miri desitky plne nalozenych Peterbildu, ktere prevazeji obrovske mnozstvi cerveneho dreva ke zpracovani do bezpoctu pil podel silnice.

Po cca 6 hodinach jizdy a asi 150 ujetych km se dostavame na hranice provinie Darien, kde je armadni checkpoint. Vsichni ven z autobusu a legitimace, do autobusu vojak se psem a hledaj balicky s koksem. Ty mame ale nastesti dobre schovany, nemuzu rict kde.
 Jsme tam jediny dva gringos, takze si nas berou stranou a vyzvidaj kam jedem, co tam a na jak dlouho. Konverzace probiha opet standartne, nase sverazne schopnosti ovladat mistni jazyk uznale ocenuji pri kazde prilezitosti. Chteji po nas jakysi documento aeropuerto, ktery proste nemame, takze ukazujem razitka v pase a to jim nakonec staci.
Nas puvod Republica Checa kazdemu z nejakeho duvodu probudi usmev na tvari. Nebo jim jen k radosti staci, ze nejsme zli Americanos...

Po šťáře pokracujeme asi 10km po nezpevnene sterkove silnici a v okoli cesty se stridaji drevene chatrce se strechami z palmovych listu s modernimi malymi a barevnymi zdenymi domky. Zastavujeme v kazde mensi osade kde nastupujou a vystupujou hlavne deti ve skolnich uniformach a cesta se protahuje.
Na moment sjizdime z hlavni silnice a pres rozestavenou cestu mirime na zastavku ve meste Santa Fe - moderni civilizovana vesnice s nemocnici a bankou na severu Darienu.

Po 7 hodinach jizdy vystupujeme na autobusove stanici ve meste Meteti a presedame na mikrobus smerem Puerto Quimba. Do miniaturni toyoty se nas vecpalo skoro deset. Pojem plno tu neznaji stejne jako v asii... Za 20 minut jizdy po celkem pekne nove silnici a hezkou krajinou vystupujeme u reky, kde je dalsi armadni hlidka a molo pro male motorove cluny. Odtud se do zbytku darienu jezdi jen po rece. Teren je neprostupny a dalsi cesty nejsou.

Opet si nas odchytavaji hosi v zelenem a nasleduje druhe kolo kdo,co,kam,que?,republica checa,que?,haha,gracias,adios.
Nastupujeme na lod a rozjizdime se po ricni delte smerem Golfo San Miquel, na jehoz brehu lezi nas cil - La Palma. Ubihajici scenerie je dechberouci, zvlast kdyz pripoctu, ze uz zacina pomalu zapadat slunce. Kormidelnik je dabel a pres pomerne rozvodnenej zaliv se neboji jit do vln ani bokem. Maly clun se kymaci a skace a ja mam chvilema mensi obavy, ze ta dalsi vlna nas zarucene preklopi.

Najednou chcipa motor a zastavujeme uprostred zalivu. Dabel u kormidla chvili startuje a dost bezradne pumpuje benzin do motoru tak, az ho uchlasta. Zkusene ho vyndava z vody a startuje motor nahradni. Jedem dal. Slana voda z rozrazenych vln nas sprchuje a v dalce se objevuje vesnice na brehu.

 

 

La Palma ma udajne asi 1200 obyvatel, ale jeji jedina spojita cast se sklada z jedne ulice na brehu plne zivota, obchudku, nekolika baru a stanku.
Pobrezi lemuji barevne drevene boudy na betonovych kulech pod nimiz lezi zbytky odpadku a bordelu, co nezvladl odplavit priliv. Je tu k videni i nekolik zdenych domku. Nad nima krouzi hejna mistnich  mrchozroutu - takovi mensi supi, s rozpetim kridel kolem metru. Elektrika a mobilni signal uz sem dorazily taky, v mistnim hotelu maji dokonce studenou sprchu a splachovaci zachod! Zvlast dumyslna je sit odpadovych pruchodek ze sprch a wc, vedoucich primo skrz podlahu pod barak. Po kazdem splachnuti muzete poslechem merit vysku odpadove trubky od zeme, pripadne hladiny zalivu. Tim se daji splachnout dve veci najednou a s kazdym vysranim tak mate jasno, jestli je zrovna priliv nebo odliv.

Protloukame se rusnou ulickou a hledame jedinou ubytovnu, ktera by tu podle pruvodce mela byt. Na jednom konci ulice se perfektni spanelstinou ptame slecny co zevluje u baraku kudy kam. Ukazuje opacny smer a tak to obracime. Na druhem konci ulice nas zdravi mistni cernoch hello friends, na odpoved uz ale anglicky neumi. Prepiname na spanelstinu a vysvetlujem mu ze hledame hotel. Posila s nama asi 4 letou holku ze pry nas dovede. Holka zastavuje u chatrce, na ktery neni absolutne zadna cedule signalizujici hotel nebo cokoliv jineho. Lezem dovnitr a domlouvame cenu 25$ za noc. Chatrc ma obrovskou terasu nad brehem s houpacima sitema a pohodlnyma kreslama - vse, co je treba k napodobeni mistniho koloritu. Z okoli je slyset samba, co vyhrava z baru opodal a podtrhuje tu neskutecnou atmosferu. Tohle misto je z jinyho vesmiru.

 Nas pokoj ma vlastni sprchu se studenou vodou a splachovaci zachod, dokonce i vetrak s klimou, kterou ale nechavame vypnutou.
Vydavame se do ulic(e) naplnit prazdne zaludky - od snidane jsme nic nezakousli. V prvni samosce kupujeme vodu, pivo a cigara. Zakladni to lidske potreby. Zaroven hned navazujem vrele pratelstvi s mistnim prodavacem, kterej je z nasich bledejch ksichtu uplne hotovej. Chladime se prvnim pivem a pokracujeme hledat restauraci. Jsme jediny dva gringos ve vesnici, takze vsude budime pozornost. Koncime v kurecim stanku u nakladniho mola, kde kotvi rybarske barky.
Tam se taky seznamujeme s toho casu nejdulezitejsim clovekem ve vesnici - vedle sedicim volebnim komisarem. Chlapik z Panamy, co objizdi mistni vesnice a rozdava volebni listky. Potom je objede znova, vybere hlasy a odveze do mesta na velitelstvi. Nadchazejici parlamentni a prezidentske volby jsou vsudypritomne - plakaty a vlajky visi na kazdem rohu.
Ptam se ho, jestli je to poklidny nebo jestli bude la revolucion. Ze my cesi mame s revolucema bohaty zkusenosti.
Z cechu zna samozrejme fotbalisty - Kollera, Nedveda, Cecha.. to je asi tutovka vsude na svete.
Genialni masterpiece udelat si z nej pruvodce nas bohuzel napada az pozdeji. Nevadi, jeste si ho tu odchytneme.
Cestou zpatky kupujeme karton Corony za 9$ (!!!) a zapijime prijezd v sitich na terase hotelu.