Sedime na trajektu a cekani pred vyplutim si kratime pozorovanim posadky, ktera se bavi lovenim ryb pomoci prikrmu a kybliku na snurce. Dneska budeme mit vic casu na prozkoumani pobrezniho meata La Ceiba. Take je jasno, takze uz z pobrezi Utily jsou videt majestatni vrcholky hor narodniho parku Pico Bonito, ktery zacina v podstate hned za mestem.
V pristavu v La Ceiba marne hledame kancelar autobusoveho dopravce a tak se presouvame rovnou do hostelu 1877, kde berem za ferovych 250 lempir dorm na jednu noc. Nakup listku na cestu La Ceiba-Copan Ruinas presouvame na zitrejsi rano pred odjezdem. Vecerni prochazka mestem stoji za to. Muzete tu najit spoustu pivnic, vzhledem obcas trochu pripominajici klasicky westernovy saloony, kde se mistni indiani nalejvaj ohnivou vodou a levnym pivem Salva Vida uz od 15 lempir za tretinku. Ceiba ma taky hezkou pobrezni promenadu, ktera jako by se svym vzhledem a upravenosti do zbytku mesta nehodila. Na dlouhem drevenem molu se tyci male ruske kolo, toho casu mimo provoz, pod nimz se shromazduje mistni mladez a soutezi ve flusani do vody. To vytvari skvelou atmosferu opodal randicim parum, co sem prisli pozorovat mistni rybare a zapad slunce. Rybarum tu nejspis dost kazi lov hejna pelikanu, co se obrovskou rychlosti spousti z vysky po hlave do vody a za mohutneho placnuti o hladinu sbiraji ryby po kyblech rovnou do zobaku.
Rekli jsme si, ze kdyz uz jsme v tom dormu, pojmeme to se vsim vsudy lowcost a pujdem si uvarit vlastni jidlo do kuchynky. Kukuricny placky nam lezou uz i usima a my dostali chut na spagety. Vykupujeme mistni velkej super hyper market a pozastavujem se nad cenou vina, ktera je i na pevnine celkem vysoka a nejde pod 150 lempir za nejlevnejsi lahev. Nakonec nas vecere stoji v surovinach vic nez v prumerny restauraci, ale povedly se nam nejlepsi spagety na svete. Prebytek nechavame kolegialne ostatnim v ledici s cedulkou "volne k uziti" a jeste vecer si na recepci objednavame taxi na nasledujici den 4:00 rano, jelikoz autobus odjizi v 5:15. Ranni vstavani trochu komplikuje fakt, ze Marovi se v bote usidlil asi 5cm skorpion a pri pokusu o sebrani boty se jal branit sve nove nabyte hnizdo a bodnul ho do palce. Za takovou nehoraznost jsme ho umlatili pantofli na placato a chvili premysleli, co se jako se scorpionim bodnutim ma delat. Nakonec jsme to oplachli horkou vodou, vydesinfikovali a vyrazili na taxi.
Pred kancelari dopravce Hedman Alas jsme tesne pred otevirackou jeste za tmy a uz se musime stavit do fronty lidi, co se v mohutnem desti krci v rade pod pristreskem. Nastup neprobiha uplne hladce, protoze ridic nam nechce dovolit vzit si do autobusu prirucni batoh, narozdil od vsech ostatnich. Konverzace se trochu vyostruje a my narazime s nasi spanelstinou na uplny dno. Dokonce si vymejslim vlastni slova, abych kompletoval vety a vytrvale s ridicem argumentuju. Nakonec nam nezbyte, nez si vybalit nejcennejsi, zabalit do mikiny a v naruci odnest do kabiny. Jinak asi hrozilo vyusteni argumentace v pestni souboj. Doted nechapeme, co mel za problem.
Copan Ruinas
Jizdni rad uvadi 8 hodin cesty, coz se ve skutecnosti kupodivu nenasobi dvema a za necelych 10 hodin vystupujeme v Copanu. Do mesta je to cca 1,5km pesky, takze si davame vyhlidkovy pochod a jdeme najit, kam slozit hlavu. Hostal Berakah muzeme doporucit, ciste pokoje a pratelska atmosfera za ferovou cenu. Odpoledne venujeme poznavani nadherneho kolonialniho mesta a seznamovani s mistni mladezi a hospodami. Sol de Copan je hospoda, kterou provozuje nemec Tom. Muzete si tu dat typickou klobasu s hranolkama a k tomu jeho vlastni pivo, ktery teda neni uplne dle myho gusta, ale po trech tydnech piti lahvacu za nej zaplatite i tu nekrestanskou cenu. Dale v Copanu doporucujeme navstivit mistni trziste, kde se da predevsim vyborne najist za cca 2 dolary, muzeum ruin v mistni radnici a centralni park pozde odpoledne.Dalsi den brzo dopoledne spechame smerem staroveke mesto Copan, coz je hlavni duvod nasi navstevy. Pred 1000 lety mely tyto rozvaliny podobu jednoho z nejvetsich mestskych center Mayske civilizace. Velikosti nedosahuje tech nejvetsich v Mexiku a Guatemale, zato se pomerne velka cast stihla zrekonstruovat do pravdepodobne puvodni podoby a nikde jinde nenajdete tolik soch, obelisku a zdobeni, jako v Copanu. Zaroven se tu snazi volnym odchovem o navrat obrovskych papousku Scarlet Macaw, kteri kdysi mistni konciny obyvali a ktere Mayska civilizace tak oddane uctivala. Jejich podobizny jsou na kazde druhe rytine. Jejich krik lze slyset uz z dalky a videt je v letu nad ruinami je celkem zazitek. Doporucujeme nevynechat navstevu tunelu, ktery vas zavede do vnitra pyramid, kde muzete videt, ze se postupne prestavovaly z mensich na velke. Na zbytcich puvodnich malych pyramid uvnitr je tak jeste videt puvodni 1000 let stara zakonzervovana barevna malba a nedotcene rytiny.
