čtvrtek 20. dubna 2017

I'm not drinking today, I'm leaving tomorrow

Heslo ostrova Utila. Slogan, kterym se pysni nejpopularnejsi tricka, ktera lze za 4 panaky odporne verze fernetu a malou olympiadu ziskat v baru Skidrow. Stravil jsem tu tyden a velmi snadno se rozhodl pro dalsi. A na konci tydne jeste dalsi den. Ok, tak jeste den. Dobre, ranni trajekt nestihame, pojedeme odpoledne.. Na zadnym miste jsem v zivote nestravil vice nez 4 dny. Na Utile skoro 17 dni. Rad bych popsal nejakym basnickym obratem tu vec, ktera tu tolik lidi drzi. Jenze to nejde. To musite zazit, to musite vycitit z atmosfery. Specialne v Ecomarine, kde si po par dnech pripadate jako soucast rodiny.

A neni to jen a pouze o potapeni, protoze okolni potapeni neni vubec spatny - je dost dobry, ale taky neni vubec svetovy. Stale narustajici rybolov spolu s invazni Lionfish a znecistenim mistni vody jeji prirozene obyvatele decimuje. I pres neustalou snahu a neustale zamerne vybijeni teto invazni ryby vsemi mistnimi diveshopy je sance na jeji uplne vyhubeni nulova. 
Je to o Utile a lidech, co tam ziji. Lidech, co uz meli dost nalinkovaneho konzumniho zivota a odjeli hledat svobodu. Vznikla tak unikatni komunita nezavislych lidi, kam se nekteri vraci preckat zimni obdobi v severni americe a jini zustavaji natrvalo. Vetsina z nich ma zaroven potapeni jako konicek ci zdroj obzivy. A nicmoc neresi. Vetsina puvodnich mistnich obyvatel jsou potomky britskych kolonizatoru, mluvi anglicky a s klasickymi Hondurasany maji pramalo spolecneho. Na svoji jamajsko-garifuno-english jsou nalezite hrdi, takze konverzaci ve Spanelstine se vetsinou vyhybaji. Zato vam pripravi mensi lustitelsky kviz temer kdykoliv, kdy na vas promluvi v english. Tato bariera se umerne zmensuje s mnozstvim vypiteho rumu, kdy s blizicim se dnem lahve si vetsinou perfektne rozumite, ackoliv uz ve skutecnosti oba dva mluvite svedsky.

Bylo by taky neobjektivni, vynechat cast pribehu o svobode na poli omamnych a psychotropnich latek na tomto ostrove. Veskere informace v tomto ohledu vam poskytne dredata postavicka z GTA, ktera celej den jezdi mestem sem a tam na mini kole a pokrikuje na kolemjdouci. Temer vzdy ma u sebe alespon gram prumernyho huleni za 100 lempir.
Tento fakt hraje myslim vyznamnou roli pri vyberu slozeni mistni komunity. To ale zaroven neznamena, ze vsichni zdejsi jsou sjety trosky. Jsou to naopak nadprumerne inteligentni lidi s rozhledem, co jen chteji zit jinak.

Kapitola rescue diver. 

Abychom se dalsi tyden nepotapeli jentak pro nic za nic, rozhodli jsme se dat tomu nejaky smer a premoct mozek k nejake aktivite (a zaroven vyprazdnit penezenky). Rescue diver je stupen certifikace, po kterem jste pripraveni na vycvik na level temer nejvyssi - divemaster. Behem kurzu se krom teorie o stresovych situacich ucite je nejen spravne a v klidu zvladat, ale taky v prubehu zachranne operace vcas komunikovat s okolim, sbirat potrebne informace a delegovat ostatni. Predevsim se taky snazite nereagovat unahlene a chranit  sami sebe. Rozsirite si navigacni shopnosti pri hledani lahve rumu na morskem dne. Vsechno to po treninku na melcine vrcholi ponorem v ~16 m, kdy se vas divemaster snazi vystresovat predvadenim ruznych situaci pod vodou, od paniky, nekontrolovatelneho vystupu az po cloveka v bezvedomi. A vy musite reagovat. Vsichni vime, ze je to aktualne jen hra, ale stoupajici adrenalin je beztak znat. Finalni vyzvednuti potapece v bezvedomi na hladinu, tazeni k lodi za soustavneho umeleho dychani, postupneho sundavani vystroje a nasledne vyzvedavani na lod bez pomoci je zahul. Ke konci mate co delat, abyste se netopili sami.
Prekvapeni na konci kurzu zverejnovat nebudu, nebot by potencialni budouci adepti meli polovicni zabavu.
Zazili jsme v Ecomarine skvely dva tydny. Povysili nasi Padi kvalifikaci na level Rescue diver - hodne jsme se naucili.. Udelali jsme 20 ponoru, z toho nekolik nezapomenutelnych, kdy jsme videli spoustu obrovskych rejnoku, jedovatou frogfish, prvni opravdovy wreck dive. Zazili jsme oslavu narozenin misti legendy Rogera (Roger the slowmouth), ktery na sve 69. vyroci trsal jako o zivot. Divemaster krest Joannie, aneb piti dryaku snorchlem v brylich a piti piva nosem z bryli. Nasledny hod vejcem na divemastra a skok z mustku do vody. Byli jsme pozvani na narozeninovy vecirek Steva pod Pumpkin Hill na (zatim) neobydlenou stranu ostrova, kde jsme tradicne zavirali a ve 3 rano jsem se soural na kole dzungli a tmou zpet do mesta. Bez ujmy na zdravi!

Mel jsem tu cest, potrast si rukou s potapecskou legendou - Gunterem Kordovskym, puvodnim zakladatelem Ecomarine. Gunter Kordovsky, puvodem z Rakouska, je clovek, co ma za sebou kolem 50k ponoru a na jednu lahev stlaceneho vzduchu se dokaze potopit do 127m. Pro predstavu pro neznale, potapeni pod 40m se podle beznych konzervativnich rekreacnich tabulek nedoporucuje. US navy tabulky vas pusti na bezny stlaceny vzduch max do 60-70m. Pak uz musite pouzit specialni heliove smesi s mensim obsahem kysliku a zacina to byt docela veda. Uz to neni rekreacni diving, ale tech diving. Ve 127m je parcialni tlak kysliku tak obrovsky, ze musite byt ve stavu hibernace a temer nedychat. Jedno neopatrne nadechnuti a okamzite odpadnete na otravu kyslikem. Nemluve o spotrebe, dekompresi a dalsich rizicich ktere v takove hloubce nastavaji. 


Po narocnych trech tydnech na Utile plnych potapeni a uspesnem nabyti licence Rescue Diver nas v predposledni den ceka oslava Stevovych narozenin. Steve je od pohledu kral vsech volnomyslenkaru a na ostrove se tesi velike oblibenosti. Party je ale spis v rodinnem duchu - par nejblizsich pratel z ostrova a Ecomarine crew. O to vic jsme prekvapeni, kdyz nas zve taky.Misto konani je Stevuv pozemek u plaze na zatim neosidlene severni strane ostrova pod vrcholkem Pumpkin Hill. Vsadim se, ze v dobe kdy vznikaji tyto radky uz zacina spradat detailni plany na vybudovani sve vysnene hippie village.  Cesta k pozemku je polni, bahnita a vede z velke casti lesem. Odpoledne nakupujeme asi dve kila kurat, hektolitr piva a s plnyma krosnama vyrazime na kolech za zabavou. Po nejakych pripravach ohne a tahani dreva se cas zacina rozbihat moc rychle a pres nejlepsi grilovany kurata, ktery tu kdy kdo jedl (fakt jsme do nich zadny drogy nenacpali, fakt ne...), se zpomaluje za tmy u ohne, kde pri kolovani lahve rumu konecne zacinam rozumet reci naseho lodniho kapitana. Potom me asi nekdo useril do hlavy, protoze mam vypadek pameti, ktery nakratko prerusuje moment zvraceni z houpaci site a oznamovani posledni odjizdejici parte lidi na pickupu, ze nemuzu chodit.Vzbudil jsem se asi ve 3 rano v siti, ohen uz jen doutnal, vsude tma a nikde nikdo. Zapnul jsem svitilnu na temer vybitym telefonu, sedl na kolo a doufajic, ze se telefon nevybije uplne, vyrazil tmou domu. Divoky psi me nesezrali a rovnovahu jsem kupodivu taky udrzel, tedy za necelou hodinu jsem byl na pokoji a za prvniho kokrhani padl do komatu.


Jeste dalsi dva tydny a znali bychom vsechny na ostrove. Party u dr. Johna jsme z obav o vlastni bezpeci vynechali.

Diky vsem za skvele dva tydny.
Diky Tara & Steve za vsechno. 
Diky Juniorovi za vedeni Salva Vidy a lekci jamajstiny.
Diky Shaunovi za super Rescue kurs a za guidovani, za udrzovani komunity v Ecomarine.
Diky Sophii za guidovani.
Diky Kathleen za guidovani a obcasne usmevy. 
Diky Daveovi za guidovani, povidani o divingu ve svete.
Diky Bryanovi za plneni lahvi, kokrhani a nahodne zvuky.
Diky Chazovi za prekvapko na konci zachranarskyho kurzu.
Diky Martinovi za poskytovani informaci z chodici encyklopedie a za to, ze nam vykouril vsechny cigara a vypil vsechny piva.
Diky Marte a Louisovi za vsechen Rum, co jsme spolecne na ostrove vypili.

Az bude pod Pumpkin Hill stat Stevova Hippie village, urcite se vratim. A do te doby treba jeste nekolikrat, trebaze Ecomarine od cervence 2017 meni majitele. Vsechno totiz naznacuje, ze by atmosfera mela byt zachovana.