Na letisti vyplnujeme imigracni kartu, bereme si svoje bagly, muj s napisem navic "Security controlled Ruzyne Prg". Asi jim vrtal hlavou ten benzin do zapalovace. Ale oba batohy jsou neporusene, tak jdeme dal, u vychodu z odletove haly se asi zdame podezreli, tak nam je jeste rentgenujou (ostatnim ne) a nasledne bloumame na letisti co dal, kam se jit ubytovat atd.
Po chvili hledani v pruvodci rozhodujem smer Indicka ctvrt a suneme se smerem k nadzemnimu vlaku na gumovych pneumatikach, ktery v betonovem koryte prevazi mezi terminaly letiste. Na druhem terminalu uz je stanice Singapurskeho metra, tak kupujem listky a nastupujem, prestupujem a vystupujeme na stanici "Little India".
Zahneme od metra smerem k nasemu hotelu a najednou z toho supermoderniho mesta jsme v ulickach s malymi barevnymi (kazdy jinak) domky, v kazdem prizemi nejaky obchod nebo restaurace, tuny zvlastni zeleniny ve stancich, ulice plne pobihajicich a obchodujicich indu a tech malych komickych dodavek!!
Hotely jsou plne a posilaji nas porad za dalsi roh, kde je dalsi a dalsi. Cca ctvrty hotel ma konecne volny pokoj, za 79 SG$ minipokoj zhruba 2x3m i s koupelnou a zachodem. Koupelna teda pod urovni, ale vypada umyta, stejne jako zbytek pokoje. Hlavne ze tu maj na zdi lcd TV. Padame unavou a probouzime se o pulnoci s hladem. Vyrazime projit indickou ctvrt a ve vetsine to zije jako v poledne.. restaurace, obchody, dokonce tam i spravujou kanaly ci co to tam zrovna kopali. Davame nejaky kure s ryzi u stanku a pak pokracujem obhlidnout nedalekou cinskou ctvrt. Ta je o poznani ospalejsi ( = skoro vsichni maj zavreno), ale stejne jako indicka hyri vsemi barvami a clovek si hned prijde jako v jinem svete.
Nakonec na rohu jedne ulice jsou otevrene nejake 2 bary a cela ulice hrozne voni. Zjistujeme, ze tabakem z vodni dymky a tak si taky jednu davame a sedame ke stolku na chodniku pred dum. Jsme kratce po probuzeni, takze sedime asi do pul treti do rana a spousta lidi kolem, zase jako by ani nebyla noc. Radio duni na celou ulici a nikomu to nevadi. O dum vedle je kebab gril, ze ktereho nosi lidem u stolu z protejsiho podniku jidla.. Proste nonstop zivot.
Rozhodujem se, ze rano budeme pokracovat na ostrov a zjistujeme s Martinem po telefonu kde je presne to autobusoby nadrazi. Nastesti docela blizko, jednu stanici a parset metru chuze. Vracime se na hotel a ja usinam asi az v pul sesty rano....
