Zapocala dalsi velka vyprava a je pred nami vice nez 50 hodin cesty. Vyrazime nocnim vlakem do Varsavy z Hlavniho Nadrazi Praha. Martin uz na nas touhle dobou ceka kdesi v baru v Bangkoku a vydelava si na jidlo jako najemny hrac na mandolinu. Pridal se k nam jako posledni a musel letet o 2 dny drive. Ja, Michal, Vojta a Mara nasedame do vlaku a vychazi na nas prazdne kupe. Zatimco nam zacina diky lahvim s tvrdym alkoholem cesta ubihat pomerne rychle, ostatnim v sousednich kupe se cas nejspis zpomaluje nasi hlucnejsi pritomnosti. Rizky a pastiky nam davaji silu dorazit vsechny lihoviny a ja usinam jako prvni pred treti hodinou ranni zhruba ve chvili, kdy k nam priseda mlada slecna polske narodnosti a dela, ze se nasi rozjete spolecnosti neboji. Konverzaci s ni nechavam na Marovi a zaviram oko.
O par hodin dopredu v case si pri psani tohoto literarniho unikatu vsimam, ze klavesnice na mem tabletu postrada tabulator. Konstatuju, ze mi tim alespon odpada premysleni, kde spravne text odsadit a kde ne, abych dodrzel typograficke zasady.
V 7:15 pristava nas vlak ve Varsave na hlavnim nadrazi. Probiram, se z komatu a vyskakujem na peron. Vojta si v pokrocilem stavu polil vsechny veci colou a dela urazenyho ze s nama nechce nic mit. Jenze pak si plete automat na listky s masinou na zvejkacky a spolecny postup pri kupovani v tom spravnem automatu nas zase dava dohromady.
Na spravnem nastupisti chvili zirame na prijizdejici omrzle vagony cele od snehu a konstatujem, ze na datum 4.4 je to docela cajk. Vlak na letiste jede par minut a po celou dobu huste snezi a mrzne. Vsude je bilo a namraza.
Jeste pred odjezdem na letiste se k nam pridava nejakej Ostravak a prestoze my umime ostravsky jenom "pico" (nikdo presne netusime co to v jejich reci znamena), zjistujem ze to pro zakladni frazovani bohate staci.
Na spravnem nastupisti chvili zirame na prijizdejici omrzle vagony cele od snehu a konstatujem, ze na datum 4.4 je to docela cajk. Vlak na letiste jede par minut a po celou dobu huste snezi a mrzne. Vsude je bilo a namraza.
Jeste pred odjezdem na letiste se k nam pridava nejakej Ostravak a prestoze my umime ostravsky jenom "pico" (nikdo presne netusime co to v jejich reci znamena), zjistujem ze to pro zakladni frazovani bohate staci.
Na letisti balime batohy do igelitu a chvili pospavame, nez nam otevrou gate. Odletame se spozdenim asi ve 12:30, protoze nam musi nejdriv odmrazit haldu snehu ze kridel. Let trva pres 6 hodin a palubni obsluha je dost bidna. Akcni ceny na letenku vyuzilo dost cechu, slysime je ze vsech stran. Kolem 19. hodiny vysedame v Qataru a je pred nama nejvetsi vyzva - prezit 19 hodinove cekani na navazujici spoj do Bangkoku. Na stridacku jime, polehavame a ja si ctu knizku. Nakonec to celkem utece a kolem 12:30 mezi prvnima prochazime gate c.10 a cekame na bus co nas odveze az k pristavenemu Boeingu 777-300ER. Oproti mensimu Airbusu z Varsavy tady mame o moc vic prostoru na nohy a obsluha je perfektni. Clovek by se cejtil jako kral kdyby jsme se 2 dny nemyli a nezacinali smrdet jako prasata. Mastny a upoceny jako vlasy Jirky Pomejeho si uzivame let a ja pisu tyhle radky.
